ONIGIRI

Byly dřív onigiri nebo nigiri?

Byly dřív onigiri nebo nigiri? Slovo je od stejného základu. Znamená něco uchopit a mačkat. V tomto případě rýži. Rýži, která je základem japonské stravy. Japonci jí dávají na oltář – ve svých domovech i v chrámech buddhistických i shintoistických. Tak je oslavovaná. Bez rýže Japonica by Japonsko nebylo Japonskem. V případě onigiri i nigiri rýži tedy uchopíme a mačkáme – nigiru – a zdá se, že velkého rozdílu tedy mezi onigiri a nigiri není. Opak je pravdou. “O” ve slově totiž rozhoduje. Onigiri je prostě důležitější a japonskou kulturu reprezentuje mnohem víc než nigiri sushi. “O” znamená vážnost a obdiv a poděkování. Je to zdvořilostní předpona. Onigiri jako rýžový útvar ji má a nigiri jako jiný rýžový útvar ji nemá. Zdá se to téměř nespravedlivé, zvláště proto, že nigiri jako typ sushi jsou ve světě tak věhlasné a obdivované. A každý je chce zkusit. A zaplatí za ně velké peníze. Jenže… na onigiri nemají. Ty jsou z rýže čisté neochucené a tradují se od dob pradávných. Obojí přidává na vážnosti. Už básnířka Murasaki Shikibu je opěvovala. Žila v 10. století. Takže ano, nejdřív byly onigiri. Zabraly si “o” a pokud bude japonská kultura japonskou, nigiri mají smůlu. Nigiri totiž přišly až se sushi a navíc z Tokia. To je méně uctivé, než když něco pochází z Nary nebo Kyota. Určitě znáte tu historku, jak inovativní mladík Yohei Hanaya v třicátých letech 19. století vzal octem ochucenou uvařenou rýži, umačkal z ní váleček a na něj dal syrovou rybu, co právě rybáři vykládali z bárek v Tokijském zálivu, a vznikly jednohubky nigiri. Fast food. Všechno tohle nedovoluje, aby si sushi nigiri nárokovaly zdvořilostní předponu “o”. Jsou to jen nigiri.

Jak to přijmete vy, nevím, ale upřímně …já mám skutečně větší vážnost k těm obyčejným umačkánkům onigiri, co si lidé berou s sebou na piknik anebo všude tam, kde se mají rychle a šikovně najíst. Třeba do vlaku. Nebo do školy. Do zaměstnání. Když dojedu v Japonsku na letiště a pokračuji vlakem, první myšlenka je koupit si na cestu onigiri. A nejsem sama. Přátelé, co se známe přes japonskou kulturu, referují o podobné touze po onigiri. Nejradši mám s tarako – tresčími jikrami. A pak hned klasické s umeboshi slívami. Skvělé jsou s okaka, tedy s hoblinkami katsuo. Obdivuji sofistikovaný japonský způsob, jak si onigiri obalit nori řasou až těsně před jídlem. To aby nori zůstala křupavá. Nejdřív jsem sice trhala celofán po svém, ale pak jsem se přeci jen nechala vést návodem a šlo to krásně. Máte stejnou zkušenost?

Onigiri byly první, co jsem v Japonsku mezi ostatními pokrmy prožívala jako něco blízkého, ač cizího. Možná proto, že byly obvykle spojené s výletem někam do přírody. Někam, kde jsem se nemusela tolik hlídat, abych neudělala něco špatně. S onigiri jsem se cítila zvláštně svobodná. A uměla jsem si je připravit i sama. To, že jsem rýži mačkala a snažila se docílit hezkého trojúhelníkového tvaru, bylo zvláštním způsobem příjemné. Jak si tak přendáváte teplou rýži z ruky do ruky a otiskujete svou lehce sevřenou dlaň, komunikujete s japonskou kulturou. Mačkáte rýži a je to, jakoby vám někdo živý předával důvěru. Možná je to přehnané, ale já jsem mnohokrát vnímala mačkání onigiri jako symbol toho, že do svého života vítám Japonce a Japonsko. Čím víc jsem japonskou kulturu poznávala, tím víc jsem rozuměla tomu, proč onigiri má “o” a nigiri sushi se musí bez “o” obejít. A to jsem velkým milovníkem sushi.

Před dvaceti pěti lety, když jsem založila Miyabi, tak jsme samozřejmě na jídelníček onigiri dala. Nigiri ne. Až když všichni jiní sushi nabízeli, pod tíhou poptávky jsem nigiri sushi do jídelníčku zařadila. A onigiri nepozorovaně z jídelníčku zmizely. Nevzdávala jsem onigiri a chtěla je protlačit alespoň na akce do našeho Miyabi stánku. Všichni v Miyabi mi to rozmlouvali. Vždyť to nikdo nezná. Nikdo to nekoupí. Ale já jsem v onigiri věřila. Miyabi byla pionýrem v propagaci onigiri. Při akcích je nabízíme více než pět let. Je skvělé, že nyní už mnoho lidí ví, co onigiri jsou. Ba co víc, rozlišují onigiri a nigiri. A někdo i ví, že onigiri byly první.

Jsem moc ráda, že onigiri nacházejí svou oblibu v našich krajích. Pro mě je to krásným důkazem, že japonská kultura je v Čechách stále vice známá a obdivovaná. A abych do této situace šíření krás japonské kultruy přispěla, uděláme pro vás v Miyabi festival onigiri. V neděli 27. září budeme mít v nabídce onigiri klasické i silně kreativní. Přijďte. Dáme vám na stůl i misku rýže, abyste si mohli umačkat svého umačkánka.

Onigiri, patří vám obdiv a úcta!

Vaše Miyabi Darja

 

Přidejte se do Rodiny Miyabi
Chcete sledovat naše novinky? Přihlaste se k odběru novinek a buďte mezi prvními, kteří obdrží zajímavé novinky a inspiraci ze světa Miyabi